Vyšší růst reálných mezd sráží vysoká inflace

Relativně nízké tempo růstu reálné mzdy jde na vrub vysoké inflaci, která za první tři měsíce letošního roku vyskočila o 2,2 %. Nejvíce se mzdy meziročně snížily v odvětvích, která byla nejvíce zasažena vládními opatřeními, tedy kultura, zábava a rekreace, ubytování a pohostinství. Naopak nejvíce šly vzhůru v oblasti nemovitostí a zdravotnictví. Medián za 1Q 2021 dosáhl na 29 867 korun.

Situace na trhu práce je poněkud zvláštní. Nezaměstnanost je stále velmi nízká, v dubnu byla 4,1 %. Přesto je pravděpodobně dost lidí, kteří se rozhodli něco ve svém životě změnit. Ze svého zaměstnání odešli, ale akutně práci nehledají. Poslední rok mnohým z nich ukázal, že peníze mohou přicházet i za relativně nízkou pracovní aktivitu. Nyní však přichází období, kdy firmy povolávají zaměstnance zpět na pracoviště a čas „homeofficů“ míjí. Tito lidé, a nemusí jich být vůbec málo, spláčou na výdělkem, protože i když nízká nezaměstnanost napovídá, že přimět zaměstnavatele ke zvýšení platu může být snadné, firmy dnes nemají vůbec lehkou pozici a mzdové náklady budou chtít držet výrazně pod kontrolou.

Tlak na růst mezd však existuje z pohledu rostoucích cen. Inflace se šplhá nad 3 % a zdá se, že i v dalších měsících se bude zdražovat ve velkém a všude. Růst cen výrobních vstupů, vzhledem k jejich nedostatku a omezení mezinárodní dopravy, znamenají i zvyšující se ceny pro koncové spotřebitele. Na tomto vzorci se v dohledné době příliš mnoho nezmění. V dalších měsících nejspíš budeme svědky toho, jak se rozevírají nůžky mezi reálnou a nominální mzdou, právě vlivem zvyšující se inflace.

Ing. Tomáš Volf

Project & Communication Specialist