3. díl:
Jak by se bankám vedlo bez poplatků? Česká republika a Slovensko


26. 07. 2013  14:51     BP.com     komentáře (0)

Po unikátních seriálech analyzujících velkou bankovní trojku v České republice, Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku z pohledu rentability (ROE, ROA), z pohledu diverzifikace výnosů (úvěrové výnosy vs. poplatkové výnosy) se obracíme na další rozměr analýzy – jak by si vedly banky bez poplatků? Dnes o České republice a Slovensku.

3. díl: Jak by se bankám vedlo bez poplatků? Česká republika a Slovensko




Jistě, jde o velmi hypotetickou úvahu, která vede hlavně k zamyšlení, jak banky diverzifikují své výnosy. Pokud se ponoříme do historie bankovnictví, jednoznačně z ní vyplývá, že podstatou bankovního podnikání je poskytovat úvěry a přijímat vklady – to má tvořit (a zatím ještě tvoří) gró bankovní činnosti. Úrokové sazby z vkladů jsou nižší než úrokové sazby z úvěrů – to je logické. Banka si levně půjčí peníze od střadatelů (vklady) a draze je půjčuje (úvěry), na tomto rozdílu vydělává. Ale musí k tomu ještě vybírat poplatky???

.

ÚROKOVÉ VS. POPLATKOVÉ VÝNOSY – VELKÝ PŘEHLED ČR, DE, AT, PL A SK

.

Když od celkového zisku po zdanění odečteme čisté výnosy z bankovních poplatků a provizí, tedy část provozního zisku, odpovíme si na hypotetickou otázku – jak by si vedla ceteris paribus daná banka bez poplatků, tj. mohla by si dovolit dané nastavení úrokových sazeb, daný počet poboček, zaměstnanců atd., bez toho aniž by spadla do ztráty? Uvidíme.

Jak je vidět z první tabulky, v České republice by to problém nebyl. Ačkoliv se hypotetický zisk bank bez příspěvku poplatků v obou letech dramaticky snížil, ani jedna banka nepadla do červených čísel – všechny zůstaly v zisku!

Na Slovensku by situace bez poplatků nebyla tak dramatická jako například v Rakousku (minulý díl), naopak, velmi by se podobala stavu v České republice. Z tabulky je patrné, že dva zástupci „velké trojky“ by dokázali vygenerovat čistý zisk i bez příspěvku čistých výnosů z poplatků a provizí v obou sledovaných letech (Slovenská spořiteľňa, VÚB). Zisk by se však oběma domům snížil v desítkách procent. Jediný pád do červených čísel v malém sledovaném vzorku dat představuje Tatra banka a rok 2012, kdy by se finanční ústav bez kontribuce výnosů z poplatků a provizí propadl do ztráty 7 milionů eur.

Česká republika tak zůstává dál trhem, kde analýza hypotetické situace bank bez poplatků ceteris paribus přisuzuje bankám zisky.

Česká republika

Banka

Čistý zisk (skutečnost)

ZISK BEZ POPLATKŮ*

POKLES ZISKU (%)

2011

2012

2011

2012

2011

2012

Česká spořitelna

13 505

16 403

1 124

4 635

-91,7%

-71,7%

ČSOB

11 256

14 179

5 006

8 674

-55,5%

-38,8%

Komerční banka

9 718

14 231

2 413

7 213

-75,2%

-49,3%

*Jde o hypotetickou situaci - zůstaly by banky v zisku i bez příspěvku poplatků?

Údaje v mil. CZK

Slovensko

Banka

Čistý zisk (skutečnost)

ZISK BEZ POPLATKŮ*

POKLES ZISKU (%)

2011

2012

2011

2012

2011

2012

Slovenská sporiteľňa

195

189

74

71

-62,0%

-62,6%

Všeobecná úvěrová banka

112

220

29

140

-73,7%

-36,4%

Tatra banka

139

104

35

-7

-74,6%

-106,5%

*Jde o hypotetickou situaci - zůstaly by banky v zisku i bez příspěvku poplatků?

Údaje v mil. EUR



3. díl: Jak by se bankám vedlo bez poplatků? Česká republika a Slovensko

Diskutovat (0)